o knize

Příběh vypráví sedmatřicetiletá Nela, matka dvou kluků, která se po letech potkává se svou spolužačkou ze střední školy Romanou. Romanin devatenáctiletý syn Ben se do Nely zamiluje. Hraje fotbal, stejně jako Nelini synové. Cestou ze soustředění havaruje s mladými fotbalisty autobus a hrozí, že Ben přijde o nohu. Nela zabojuje a žádá svého spolužáka lékaře, aby se pokusil Benovi nohu zachránit. Nela se nerovnému vztahu od začátku brání, je si vědoma věkového rozdílu, avšak přes veškerou snahu Benovi nakonec podlehne. Ben se po čase postaví znovu na nohy a díky své vůli a ctižádosti se vrací zpátky na hřiště. 

 Dramaticky popsaný sled událostí, kde nechybí emotivní pasáže, konfrontace matky a milenky a závěrečná kapitola v podobě jednoho dlouhého monologu - 'Monologu pro Nelu'.

- 176 stran 

Nakladatelství  - autreo, www.autreo.cz
Redakční práce - Mgr. Radka Svobodová
Grafická úprava, obálka a sazba - Karel Petrů

https://www.lacultura.cz/2022/05/zuzana-holcikova-hra-na-druhou-recenze/


Soucit vedl k nerovnému vztahu..


Příběh Nely a Bena působivě namluvila herečka Jana Strykova @jana_strykova

Odkaz na audio: 

Recenze (zdroj @knihomolka.janca)
Na čtení Hry na druhou jsem se těšila, protože od autorky jsem na začátku roku přečetla sbírku povídek Za sklem, ve které se často dotkla velmi ožehavých témat. A nejinak je tomu i v této knize. Věnuje se totiž tématu, které je v knihách poměrně opomíjené, a i v dnešní společnosti do jisté míry tabuizované.
Tato nenápadná knížečka pro mě byla velkým překvapením. Díky ich-formě mě rychle vtáhla do děje a vzhledem k tomu, že je dost útlá, se čtenář  k hlavní zápletce dostává poměrně záhy. A nebudu vám lhát, je to něco, co vás donutí k zamyšlení. Co bych udělala na místě Nely?
Velkým plusem je realističnost celého příběhu. Vývoj vztahu našich hrdinů, obavy Nely i jistá naivita Bena. Absolutně jsem rozuměla tomu, proč se Nela vztahu s Benem brání. Zároveň jsem si ale nemohla pomoct a oběma jim ve skrytu duše fandila. A to bylo i něco, co mě pohánělo ve čtení.
Vůbec by mi nevadilo, kdyby se autorka trochu víc rozepsala. Některé pasáže by si to rozhodně zasloužily a já bych si pak nechala hrdiny více přirůst k srdci. Měla jsem však pocit, že jsem na to neměla moc času. Tyto nedostatky však vyvažuje síla příběhu, a i samotný konec. Ach, jak ráda bych k němu řekla více, ale nemohu!
Hra na druhou v sobě ukrývá i spoustu krásných myšlenek a na své si přijdou i milovníci citátů. Dokonce jsem si i pár těchto myšlenek musela olepíkovat, což normálně nedělám. Za sebe tedy doporučuji a myslím, že kniha by si zasloužila větší pozornost. 
Jana Bebčáková